Zavádění metody CLIL

Informace o projektu
CLIL na ZŠ, r.č. CZ.1.07/1.1.00/55.0003
 

Projekt s názvem Zavádění metody CLIL na základních školách prostřednictvím rodilých mluvčích umožnuje žákům i učitelům zapojit do výuky zahraniční lektory a inovovat učební metody. Projekt realizuje jazyková škola CEET s.r.o., která také zajišťuje pro základní školy rodilé mluvčí.

Jedním z hlavních cílů projektu je motivování žáků ke komunikaci prostřednictvím témat, která znají z jiných předmětů. Pro žáky je hlavní výhodou zapojení anglického rodilého mluvčího do výuky, která spojuje předmětové a jazykové vzdělávání.

V rámci projektu se vzdělávají rovněž učitelé a to v následujících oblastech:

• Zavádění a uplatňování hlavních forem metody CLIL – zapojení učitelé, v jejichž třídách probíhá výuka s rodilým mluvčím, se didakticky vzdělávají nejen v rámci této výuky, ale i při seminářích orientovaných na soft nebo hard CLIL (viz. níže).

• Jazykové vzdělávání zapojených učitelů s rodilými mluvčími v samostatných kurzech.

V neposlední řadě je součástí projektu podpora základních škol v projektech mezinárodní spolupráce, která umožňuje učitelům a žákům poznávat jiné evropské země či se v nich vzdělávat. 

Závěrem bychom rádi stručně vymezili metodu CLIL a její význam pro vzdělávání.

CLIL představuje zkratku slov Content and Language Integrated Learning. Doslovný překlad se zdá být zprvu poněkud nesrozumitelný – Obsahově a jazykově integrované vyučování. Jinými slovy jde o metodu vzdělávání, při které se za a) výuka určitého předmětu (nebo předmětového tématu) uskutečňuje pomocí cizího jazyka a/nebo za b) výuka cizího jazyka probíhá prostřednictvím jiného předmětu. Není přitom důležité časové hledisko, CLIL může zahrnovat celou vyučovací hodinu nebo pouze její část.

Tento metodický přístup byl ustanoven relativně nedávno finským akademikem Davidem Marshem roku 1994. Nicméně přináší několik klíčových výhod, kvůli kterým se záhy začal šířit napříč celou Evropou:

• Žáci se současně vzdělávají v cizím jazyku i daném předmětovém tématu, takže se účelněji využívá vyučovací doba.

• Cizí jazyk se prakticky používá k tomu, k čemu skutečně slouží - tj. ke zjišťování či využívání potřebných nebo zajímavých informací a ke komunikaci o reálném konkrétním obsahu. Žáci si lépe vytvářejí spojitosti.

• Zvyšuje se motivace žáků ke studiu, neboť při výuce mohou vyniknout žáci se zájmem nebo nadáním jak v oblasti odborných předmětů, tak cizích jazyků.

V praxi rozlišujeme dvě varianty této metody, tzv. „hard CLIL“ a „soft CLIL“. V případě hard CLIL se uvedený metodický přístup uplatňuje v nejazykových předmětech s důrazem na předmětové téma. Oproti tomu soft CLIL přináší předmětovou látku nebo téma do hodin cizího jazyka s akcentem na jazykové vzdělávání a zvyšování komunikačních kompetencí.